South Africa - FUBAR

   



     Tak, dámy a pánové, chtěli jste další článek (alespoň někteří z vás) a já mám zase o čem psát. Win-win situace. Tedy pro nás, nikoli pro obyvatele Jižní Afriky. V tomhle článku se podíváme na SA optikou jejích obyvatel (v textu jsou odkazy, klikejte).

     Jezdím denně trénovat se svým vzácným kamarádem (bílý Izraelec, žijící v SA), a cesta je dlouhá, dopřává nám zajímavým rozhovorům. Třeba ten dnešní, kdy jsme sklouzli k politice a stavu země. Kamarád je v SA ve svém oboru docela známou persónou (zatím nikoli "non grata", ale k tomu může taky dojít), pracoval chvílemi i pro stát, ale z dobrých důvodů toho nechal (za chvíli se je dočtete). Je také mužem zásadovým a ze svých zásad neustupujícím (ani kvůli penězům).

     SA je zkorumpovaná země odshora dolů, ale to asi nikoho nepřekvapí. Stejně jako jinde v Africe, i tady seženete nelegální kvéry za ceny letních plavek v pražském HMku. AK-47? No problem. M4? Granáty? Yes, massa. Za příplatek k tomu přihodí i licenci. Za 700 dolarů si tu můžete (nelegálně) obstarat občanství - přímo na okénku státního úřadu, haha. Prostě jim jen podáte obálku a oni si vás tam na hodinu posadí, než vám přinesou doklady, ještě vlhké z tiskárny. Rodný list, ID, řidičák.

     Welcome to South Africa, my friends.

     Dost spojený je s tím i crime. I na svých kurzech jsem rád říkával, že Evropa je bezpečný kontinent. Tam vás většinou jen okradou. Horší je to v zemích druhého světa, tam vás okradou a do poslední chvíle nevíte, jestli vás nezastřelí. SA není ani ten druhý svět. Tady je to často bling-bang, baby (centrum Joburgu, coby kamenem dohodil od bydliště mého kamaráda). Kdo četl to hasákové drama z předchozích článků, chápe.

     Pojďme dál. Co na to vláda? Předchozí prezident byl zkorumpovaná svině, ale měl jednu velkou přednost - byl blbý jak dlabané necky. Lidi ho nechtěli, tak mají nového. Ten je chytrej. A zřejmě nemá problém (nijak se proti tomu neohradil) ani s proslovy takového Julia Malemy, kterej je posedlej čistotou, rád pere. Třeba mozky univerzitních studentů (a prachy, za což byl před soudem).

(Malema zakladatel komančské politické strany EFF, podporovatel minulého prezidenta Zumy, člen parlamentu, obviněný podvodník, korupčník a vyděrač, a významná, nikoli okrajová figura zdejšího establishmentu)

(tohle si doporučuju poslechnout, dokonce jsem vám to rozkouskoval na zajímavé pasáže, abyste nemuseli poslouchat celé to martyrium, Ale pokud máte rádi virtuální vrážení třísek pod nehty, be my guests)

O osvobození obsahu vzdělání
O bílém vzdělání
...a když přeskočíme nějaké vyřizování účtů s partají ANC, která ho vykopla... tradá, nejzajímavější část přednesu - o zabíjení bílejch farmářů

     Malemovi by se dalo vysmívat, stejně jako třeba Kotlebovi, jenže tenhle pán navrhl a v parlamentu prosadil nedávný zákon o vyvlasňování půdy bílým farmářům (čímž ty masakry de facto posvětil) a dost pravděpodobně se díváme na příštího prezidenta, nebo premiéra. Je hezký, jak tam oslavuje Mugabeho, který nakonec přivedl Zimbabwe na buben vyvlastňováním půdy farmářům a nadělil zemi inflaci 79 miliard %. Máte-li někdo zájem o 100 miliardovou zimbabwskou bankovku, je k sehnání asi za dolar.
     Tenhle ultimátní hate speech, kterému z pekla uznale tleskají Josef i Marta Goebbelsovi (nejsem si jistej, že i jejich děti), by posadil do tepláků jakéhokoli politika v západním světě. Tady k tomu děcka výskaj (dejte si komenty pod videem). Malema by rád dekolonizoval SA society (čti: dekolonizoval ze země ekonomiku, zbytky lidských práv, vzdělání, kupní sílu, mír, infrastrukturu, zahraniční investory a turistický ruch (a akvadukty). Naopak by rád vkolonizoval podřezaný kohouty, palmové chýše, rituální oběti, chudobu, kmenový války, AIDS a nějakou tu ženskou obřízku. Teda, jen pokud pořád bude kde natankovat jeho pancéřovanej Mercedes. Nebo jak si to mám vykládat.)

     Apartheid byla otřesná, odporná věc. Teď tu panuje jeho naprostej opak. Lidi jsou šílený, od extrému k extrému.

     Pojďme to uzavřít třemi příběhy. Dva z nich jsou kamarádovy, třetí jeho známého.

     Kamarádův známý byl garantem postupu vojáků ve výběrovém řízení speciálních jednotek. Většina kluků, co prošli, byli bílí afrikánci.. Výběrová řízení speciálů jsou všude na světě řízena přísnou meritokracií, you can't pass, if you don't have what it takes. Napsal report, jako obvykle. Druhej den mu volá velitel - musíš vyhodit pár z těch, co prošli a nechat projít pár negrů. Jinak budem mít problém u ministra obrany. Tak v pětadvaceti z té pozice odešel.

     Druhej příběh, tentokrát kamarádův. Dostal nabídku na sestavení vězeňské speciální jednotky, od základů. Byla to velká čest, rok připravoval materiály, strukturu, risk assesment, tréninky. Dohodli se na ceně. Při posledním meetingu s armádní a politickou špičkou (ministr obrany, tuším), dostal přes stůl podaný papírek s šesti místnou cifrou. Nechápal. Zeptal se nahlas a bylo mu trochu divný, že si oba kladou prst na rty. Tak mu to velitel přeformuloval, gesty. Ty. Dáš. Nám. Tohle. Číslo. Tak si s nima potřásl rukama a odešel.

     A nejlepší nakonec. Kamarád dělal ministrovi obrany ochranku, vzal roční kontrakt. Je fakt dobrej. Ve skutečnosti jeden z nejlepších, na světě, nejen v SA. Vydržel ho hlídat přesně dva týdny.
Neměli ho brát na meetingy, kde to všechno slyšel. Partu negrů v bespoke oblecích za tisíce dolarů, skandující kolem stolu "Kill all the whites!"

     Good night.