Day 10 - Avignon -> Manosque
Zbytek dne zabralo courání po rozpáleném jihofrancouzském asfaltu, vůně levandule a středověké vesničky Maubec, Ménerbes, Bonnieux, nebo Goult. V posledně zmíněném stojí mlýn, který byl (pokud mi paměť nelže) rozebrán a dovezen jako trofej z Palestiny při křižáckých válkách lokálním velmožem.
https://en.mapy.cz/s/lehugosoru
Avignon jsem viděl podruhé a mohl bych i znovu. Papežský palác je samozřejmě monumentální nesmysl, do kterého by se vešlo víc papežů, než jich v historii bylo a nikdy by se v jeho chodbách nepotkali. Náměstíčko před palácem znělo hudbou pouličního kytaristy, vřeskem děcek a šířila se z něj letní pohoda. Corona má svůj smysl, snad zase Čína něco brzy vypustí.
Pont Julien byl extrémně zajímavým kouskem historie - vyroben Římany ve třetím století BC a používán pro provoz (i aut) až do roku 2005! A v Praze nám padají lávky po pár desítkách let používání. Neodolal jsem a přejel ho na motorce.
Hlavní město Provence - Gordes je must-see, pokud se náhodou nacházíte v okolí - stejně to vnímají i stovky turistů, tak bacha. Gordes je za mě zosobnění Provence a pomalu se táhnoucího času, který je tak vlastní okolní krajině a předpokládám i jejím obyvatelům. Klášter Senanque jen pár kilometrů za vesnicí je velice frekventovaným místem, které ale stojí za to spatřit - bacha na extrémně úzkou silnici na úbočí, plnou nepřehledných zatáček.
Day 11 - Manosque -> Saint-Martin d'Entraunes
https://en.mapy.cz/s/jerucunuku
Koupačka ve Verdonu, povinná objížďka vyhlídkové verdonské trasy Route des Cretes a malebný Hotel La Valliere, ve kterém jsem chtěl být ubytován od té doby, co jsem si tam dával posledně kafe (see předchozí cestopis z Provence). Zcela červené Gorges de Daluis zanechaly hlubokou stopu v paměti, stejně jako Tits of a Woman, nebo jak to francouzi překládají. Přehradička na Verdonu byla taky dost fajn. Zase jsem měl chuť tam skočit.
Day 12 - Hotel la Valliere -> Wild Camping
https://en.mapy.cz/s/judosagebo
(v zimním období neumí mapy.cz propočítat trasu správně, protože passy jsou zavřené)
Prakticky jenom jízda bez zastávek a pamětihodností, pokud nepočítáme průsmyky, jako je Col de la Bonette, Col de la Cayolle, Col de Vars a další.
Člověk rozhodně oceňuje pozoruhodné výhledy, které se po cestě naskytnou...
Day 12 - Le Guil -> Lago di Viverone (IT)
https://en.mapy.cz/s/gehubedaco
Opět průsmyky, tentokrát ty nejznámější - Col d'Izoard + Galibier. Tak rozmrdané silnice aby člověk pohledal někde na Balkáně, v Kongu, nebo u Průhonic. Frantíci to mají skutečně na párku a mě stálo velký koule klopit motorku po cestě z průsmyků přes výmoly, které by zastavily sovětskou okupaci. Jiné motorkáře s více sebevražednými sklony to netankovalo, ti šli až na kufry.
Scara di San Michele stál za to i podruhé. Absurdně položené místo s famózní středověkou stavbou.
Day 13 - Highway -> Novarra
Bez trasy
Rozhodně nejzajímavější část dovolené, protože na dálnici došlo k menšímu fuckupu v podobě nepojízdné motorky. Když vám parťák zmizí ze zpětného zrcátka, může být problém. Když vám zmizí na takovou dobu, že si na pohodu zastavíte v odstavném pruhu, zatímco vám projíždějící kamiony čechrají kadeře, tuěšení se mění v jistotu. Vrátit se na dálnici o 2km zpět je záležitost na dva sjezdy, dvě mýtné brány, 30min času a 20km.
Nemám to vyfocené, protože jsem byl až po lokty v oleji, ale proběhlo to asi takhle. Nezapalovaly dva válce. Zrovna ty dva válce, do nichž vedly svíčky z jediné cívky. Je to cívkou. Jedu 150km do Milána pro náhradní (repasovanou). Není to cívkou. Odtah do Novarry do naprosto famózního servisu závodních a jiných motorek, kde se na to hoši druhý den ráno ZADARMO podívali a když jsem pouze italsky mluvícímu frajerovi podával Eura, skoro jsem musel použít Kalah. Řídící jednotka se s námi rozloučila. To vše nám poskytlo příležitost poznat taje Novarry, zvláště 4* hotelu, jediného ve městě a jeho grandiózních gourmet snídaní.
Následoval příjezd vozíku z Prahy, odtah motorky a zbytek cesty, teď už coby osamělý vlk. 11:00 Novarra, 12:00 Lago Como a setkání s bývalou přítelkyní, 13:00 odjezd z Coma a 23:00 Plzeň. Po cestě jsem stihl ještě Passo dello Stelvio. https://en.mapy.cz/s/lofunemoma
Tak zase někdy příště!